Mrazuodolnost stále zelených rostlin

Jak to, že jsou mrazuodolné?

Za to že můžeme některé druhy rostlin subtropického pásma pěstovat i v našich zeměpisných šířkách vděčíme v první řadě poslední době ledové, která skončila přibližně před 12000 lety. Před tímto chladným obdobím na našem území panovalo subtropické až tropické klima, a rostliny jako palmy, akácie, fíkovníky byly rozšířeny po celé střední Evropě. Během postupného ochlazování byly tyto druhy vytlačovány směrem na jih, část rostlin se však během několika tisíců let přizpůsobila chladnější podmínkám. Během ledového období došlo po celém světě k vývoji ochrany rostlin proti chladu. Vůči nepříznivým podmínkám se rostliny začaly chránit jak vegetačním klidem, který je u nás běžně známý, tak i dalšími způsoby ochrany jako například zbytněním kůry (jak známe u korkových dubů), vytvořením ochlupení nebo izolační suknice, jak známe u palem a juk nebo změnou fyziologických vlastností u stále zelených rostlin jako např. rododendrony. Některé subtropické druhy rostlin, které se během doby ledové dokázaly přizpůsobit chladnějšímu klimatu si zachovaly tyto způsoby ochrany (nebo jejich kombinaci) v určité míře dodnes i když je už nemusí využívat.

Dalším hlediskem odolnosti rostlin je jejich dnešní rozšíření. Většina otužilých druhů palem, juk bambusů a pod. které snesou mrazivé zimní období pochází z vyšších a sušších poloh kde mohou být rozdíly v teplotách mezi letním a zimním období až 60°C. Právě tyto rostliny, u kterých se vyvinuly jedinečné fyziologické vlastnosti snižující odpar vody a ochrana buněčných struktur proti mrazu, můžeme pěstovat i u nás. Jejich odolnost není však závislá jen na minimální teplotě, kterou jsou schopné přežít, ale taktéž na míře půdní a vzdušné vlhkosti. Paradoxně tak palma jejíž mrazuodolnost je běžně uváděná např -15°C nemusí přežít zimní období s nejnižsími teplotami do -5°C, pokud bude půdní a vzdušná vlkost příliš vysoká.

Většina odolných druhů je taktéž rozšířena od horských poloh až po nížinné, teplejší oblasti. Tento výškový rozdíl v jejich rozšíření může u jednoho druhu ovlivnit jejich mrazuodolnost až v rozmezí 7°C mezi rostlinou získanou z vyšších poloh a rostlinou z nížin. Rostliny plně adaptované na podmínky mírného pásma označujeme kvalitou A, nebo AA, rostliny neadaptované označujeme kvalitou B.

Mrazuodolnost, zvláště pak palem, ovlivňuje taktéž hodnota minimální růstové teploty. Ta určuje schopnost buněčných pletiv přenášet živiny a vodu. Obecně platí, že pokud je minimální teplota růstu nad hodnotou +13°C, nelze palmu považovat za vhodnou pro venkovní výsadbu. Palmy s vyšší minimální růstovou teplotou nejsou schopné adaptability na dlouhé období bez růstu.

Mrazuodolnost palem je dále způsobena několika faktory. Prvním faktorem je genetická adaptace. Palmy, které jsou odolné mrazu, pocházejí převážně z horských oblastí, kde jsou teploty v zimě velmi nízké. Tyto palmy jsou tedy přirozeně uzpůsobeny k přežití v chladném klimatu. Dalším faktorem je odolnost tkání. Odolné palmy mají relativně hustou a tvrdou tkáň, která chrání rostlinu před poškozením při nízkých teplotách. Navíc, díky svému způsobu růstu, mají tyto palmy zesílený kmen, který poskytuje dodatečnou ochranu proti mrazu. Posledním faktorem je aklimatizace. Odolné druhy palem mají schopnost přizpůsobit se novým podmínkám, včetně chladného klimatu. Pokud jsou vysazeny v oblastech s mírným nebo chladným podnebím a postupně zvyknou na místní podmínky, mohou se stát velmi odolnými vůči mrazu. Všechny tyto faktory společně přispívají k mrazuodolnosti těchto rostlin. Nicméně, i když jsou tyto palmy relativně odolné vůči mrazu, stále by měly být chráněny při extrémních mrazivých podmínkách, jako jsou dlouhodobé teploty pod -10 °C.

Jiným z aspektů ovlivňujícím odolnost rostlin jsou taktéž mikroklimatické podmínky v místě výsadby. Negativně tak může odolnost palmy ovlivnit výsadba na stanoviště nechráněné proti severnímu větru, na stinné místo nebo na stanoviště s vysokou půdní vlhkostí nebo nedostatečně provedenou drenáží. Z těchto důvodů je vhodné vybrat pro výsadbu chráněné stanoviště s orientací na jižní stranu. Umístění ve svahu je výhodnější z důvodu lepšího odvodnění.

Další z příčin ovlivňujících výrazně odolnost těchto rostlin je způsob jejich výsadby, kondice a způsob zimní ochrany. Zvláště pak palmy které nejsou dostatečně zakořeněny, v kombinaci se špatně provedenou ochranou, mohou během teplejšího období v zimě trpět nebo uhynout. Zvláště pak když teplota v zábalu stoupne nad 10°C a kořeny zůstávají ve zmrzlé půdě a nemohou doplnit vodu odpařující se z listů. Z tohoto důvodu je nutné vysadit rostlinu v jarním období, u větších palem nejpozději v červenci. Pro výsadbu nelze používat běžnou zeminu ale speciálně připravený substrát s odvodněním. U některých rostlin je vhodné zlepšit kondici pro přezimování speciálními hnojivy.

Chránit nebo nechránit? Mírnější zimy mohou lákat k přezimování rostlin bez ochrany. Především u palem je úspěšnost přezimování nepříznivě ovlivněna možností zatečení vody do "srdce" rostliny, odkud vyrůstají listy. Voda se pak při promrznutí rostliny změní na led a způsobí poškození měkkých pletiv, což se projeví seschnutím mladších a nerozvinutých listů, později pak hnilobou srdce. Proto je nutná důkladná zimní ochrana proti vlhkosti, a to především u mladých palem, které mohou být z důvodu zatečení vody, poškozeny již při teplotách pod -5°C.

Podrobný návod pro výsadbu, složení substrátu, pěstování a provedení zimní ochrany přikládáme ke každé zásilce rostlin.